Litosféra


Témata :
Litosféra
Stavba Země
Dno oceánů
Sopečná činnost
Zemětřesení
vznik pohoří
Zvětrávání činnost povrchové tekoucí vody a větru
Povrch Země













litosféra
zápis samostatná práce použitá literatura



Litosféra


Pevný obal Země, neboli litosféru, tvoří zemská kůra spolu se svrchní částí zemského pláště. Litosféra není celistvý obal podobný slupce od pomeranče nebo skořápce ořechu. Je tvořena jednotlivými deskami ( složenými z hornin a nerostů ) o tloušťce až 25 Km. Tyto kry, kterým říkáme litosférické desky, se velice pomalu ( několik centimetrů za rok ) pohybují po rozžhavených horninách zemského pláště. Při těchto pohybech se vzájemně oddalují, přibližují nebo do sebe narážejí. Části desek, které vyčnívají nad hladinu světového oceánu, tvoří pevninu. Pevnina je rozčleněna na jednotlivé kontinenty. Pevninská kůra má mocnost asi 30 Km a skládá se ze tří vrstev. Tvoří je usazené horniny, žulová a čedičová vrstva. Slabší je oceánská kůra (asi 6 Km) je složena pouze z usazených hornin a čedičové vrstvy.

















litosfera_zapis

Litosféra - pevný obal Země, nejsvrchnější část zemského pláště
skládá se z několika vrstev, které jsou uspořádány podle hmotnosti
litosféra není celistvá
je tvořena litosférickými deskami - (obrovské pevné bloky hornin), které se pohybují velmi pomalu (přibližují se, oddalují se, narážejí na sebe)
části desek, které vystupují nad hladinu oceánu vytvářejí souš (pevninu), ta tvoří jednotlivé kontinenty
Světový oceán - celek moří a oceánů
1. Pevninská zemská kůra - mocnost 35 km, složení: usazené horniny, čedič, žula
2. Oceánská kůra - mocnost 6 km, složení: hlavně čedič, usazené horniny

              

Kontinenty a jejich rozlohy :   Oceány a jejich rozlohy :  
Asie 44,5 mil km² Tichý oceán  180 mil Km²
Amerika 42 mil km² Atlantický oceán 93 mil km²
Afrika 30,5 mil km² Indický oceán 75 mil km²
Antarktida 13  mil km² Severní ledový oceán 13 mil km²
Evropa 10,5 mil km²    
Austrálie 8,5 mil km²    










litosfera_samostatna_prace

Samostatná práce :

1. Vypiš z atlasu jména všech kontinentů a oceánů. Seřaď je podle rozlohy od největšího po nejmenší.

2. Jaký je rozdíl mezi oceánskou a pevninskou kůrou?

3. Co jsou to litosférické deky?

4. Jak se pohybují litosférické desky?

5. Které nerostné suroviny, které jsou součástí litosféry lidé používají?





















stavba zeme
zápis samostatná práce použitá literatura


Stavba Země


stavba_zeme_zapis
Stavba Země

Vnitřní jádro

Střed Země tvoří koule z pevného železa a niklu o průměru asi 2 740 km. Teplota přibližně dosahuje přibližně 4 500° C.


P
lášť

Vrstvu hornin pod zemskou kůrou nazýváme plášť.Plášť je silný asi 2900 km.Na spodní straně pláště     vystupuje teplota na 2 200° C, ale   vysoký tlak udržuje horniny v pevném    skupenství.

 

Vnější jádro

Vnější jádro Země má tloušťku asi   2000 km a tvoří ho tekuté železo.   Jeho teplota se pohybuje     kolem   3 700° C.

Zemská kůra


Vrchní vrstvu hornin na povrchu Země  nazýváme zemská kůra.  Teplota spodní části zemské kůry  je asi 1 050° C.


























stavba_zeme_samostatna_prace

Samostatná práce :

Nakresli si do sešitu průřez pevným tělesem Země. Popiš jednotlivé vrstvy.




















dno_oceanu
zápis samostatná práce domácí úkol použitá literatura


Dno oceánů


dno_oceanu_zapis

Povrch zemské kůry je nerovný. Sníženiny povrchu vyplňuje světový oceán. Jeho dno se skládá :

1. Pevninský šelf - okraj pevniny zatopený vodou - šelfové moře - mělké
2. Pevninský svah
3. Pevninské úpatí - okraj kontinentu
4. Oceánské lóže:
 a) oceánské pánve
 b) středooceánské hřbety - oddělují pánve, nejdelší pohoří planety
 c) hlubokooceánské příkopy -Mariánský příkop 11 km (Tichý oceán)



















 

Samostatná práce :
Samostatná Práce:

1. Na mapě Země - Vývoj pevnin a reliéf dna oceánů vyhledej při okrajích pevnin mělká šelfová moře znázorněna světle modrou barvou. Je pevninský šelf všude stejně široký?
2. Ukaž při pobřeží světadílů mělká šelfová moře
3. Které hlavní část tvoří dno oceánů?
4. Vyhledej oceánské pánve, hlubokooceánské příkopy, středooceánské hřbety.
5. Ve kterém hlubokooceánském příkopu byla naměřena největší hloubka
oceánů? Jaká je jeho hloubka?

  





Domácí úkol :

Domácí úkol:

Najdi v Atlase světa nejvyšší horu světa Mt. Everest. Do sešitu zapiš její nadmořskou výšku.



Na mapě Tichého oceánu najdi nejhlubší příkop světa - Mariánský příkop. Zapiš jeho hloubku do sešitu.




Sečti hloubku Mariánského příkopu a výšku Mt. Everestu a zjisti, jaký je výškový rozdíl mezi nejvyšším bodem pevniny a nejhlubším místem oceánu.


























sopecna_cinnost

zápis samostatná práce křížovka domácí úkol použitá literatura


Sopečná činnost


sopecna_cinnost_zapis

Sopečná činnost patří spolu se zemětřesením k přírodním katastrofám a důsledky obou přírodních událostí jsou velmi ničivé. Většinou zanechávají své ničivé stopy jak na okolní krajině, tak i na obyvatelích. Za posledních 600 let zahynulo podle odhadu přes 200 000 lidí v důsledku sopečné činnosti.


Sopky jsou popisovány jako :

- "aktivní" ( neustále činné )
- "periodické" ( činné v periodických intervalech )
- "nečinné" ( spící, ale ne mrtvé )
- "vyhaslé" ( historicky nečinné )

-
Vulkán neboli sopka je místo, obvykle tvaru hory, kde rozžhavené a roztavené horniny (magma) vystupují na zemský povrch v podobě lávy. Na naší planetě se obvykle vyskytují podél hranic litosférických desek.

magma - rozžhavené a roztavené horniny uvnitř sopky

láva - rozžhavené horniny na povrchu Země

utuhnutím lávy vznikají  sopečná pohoří. V České republice např. České Středohoří
 

magma láva


Nejznámější erupce :

79 n. l. - Vesuv, Itálie
1669 - Etna, Itálie
1815 - Tambora, Indonésie
1883 - Krakatoa, Indonésie
1902 - Mont Pelé, Martinik
1919 - Kelud, Indonésie
1985 - Nevado del Ruiz - Kolumbie
1991 - Pivatubo, Flipíny












sopecna_cinnost_domaci_ukol

Domácí úkol :

K čemu slouží ztuhlá láva a podzemní pára v okolí sopek?

Zjisti, jak se označují v atlase činné sopky. Značku pro sopky si nakresli do sešitu.

Najdi v atlase aspoň 5 sopek.

 

 

 

 

 























sopecna_cinnost_krizovka






























 

Samostatná práce :

Samostatná práce:

1. Jak vznikají sopky?

2. Co je láva, co magma?

3. Vysvětli, jak dochází ke vzniku sopky? Nakresli obrázek a popiš ho.




















zemetreseni
zápis samostatná práce domácí úkol použitá literatura


Zemětřesení


zemetreseni_zapis

Náhlý náraz litosférických desek na sebe způsobuje zemětřesení. Dojde k uvolnění energie uvnitř Země. Projevuje se krátkodobými otřesy zemské kůry. Vyskytuje se u okraje litosférických desek.

seizmika - věda, která studuje příčiny, průběh a následky zemětřesení

seizmograf - přístroj na měření zemětřesení

hypocentrum - ohnisko zemětřesení

epicentrum - průmět hypocentra na zemský povrch, nejvyšší intenzita zemětřesení

tsunami - vlna způsobená zemětřesením
























zemetreseni_samostatna_prace

Samostatná práce :

1. Popiš, jak dochází k zemětřesení. Jak se projevuje?

2. Jaký je rozdíl mezi epicentrem a hypocentrem?

3. Co je to seizmika a seizmograf?





























zemetreseni_domaci_ukol

Domácí úkol :

Pokus se zjistit, kde v průběhu 20. století došlo k nejničivějším zemětřesením.
Zjisti co je to Richterova stupnice. K čemu slouží?


































vznik_pohori

zápis křížovka použitá literatura



Vznik Pohoří


vznik_pohori_zapis


tabule - vodorovně uložené vrstvy hornin

1. Vrásová - horniny při okrajích litosférických desek jsou stlačovány , prohnutí vrstev vrásy - vrásnění
vrásy:
a) sedlo - vyklenutá část - horské hřbety
b) koryto - prohnutá část - údolí

2. Kerná - zemská kůra rozlámána na kry, které se pohybují podél prasklin = zlomů
Krkonoše, Jeseníky

většina velkých pohoří vznikla vrásněním - rozlámáním - vyzdvižením
























vznik_pohori_krizovka
























zvetravani
zápis samostatná práce typy údolí domácí úkol použitá literatura



Zvětrávání a činnost povrchové tekoucí vody a větru


zvetravani_zapis
horniny na zemském povrchu podléhají neustálým změnám : činnost větru, vody, ledu, živočichů, kořenů rostlin, změnám teploty
souvislá hornina se rozpadá na balvany, štěrk, písek až prach = zvětralina
zvětrávání - rozpad hornin na zvětraliny:
a) mechanické : hornina se láme
b) chemické : horniny se rozpadají
 

1) činnost tekoucí povrchové vody

voda teče ve žlabu = koryto ( unáší s sebou zvětraliny, které obrušují dno) = VALOUNY

vzniká údolí:
a).Horské tvar ( V )
b).Nížinné tvar ( U )
c).Ledovcové ( svislé svahy a ploché dno )

2) činnost větru

přesypy - pohyblivé pískové pahorky, v pouštích



















zvetravani_samostatna_prace
Samostatná práce :

1. Jmenuj jednotlivé činitele, kteří způsobují zvětrávání.

2. Jak se od sebe tvarem i výškou liší starší a mladší pohoří? Na které z nich působí zvětrávání delší dobu?

3. Co jsou to přesypy?

4. Jak vznikají přesypy? Mohou být významnými orientačními body pro turisty?

5. Jaké znáš typy údolí?

6. Co jsou to valouny?

7. Ve kterých částech Evropy bychom našli ledovce?

8. Jaké znáš druhy zvětrávání





















zvetravani_domaci_ukol
Domácí úkol :

Zjisti, jaký je rozdíl mezi povodní a záplavou?

            

 

 










 

 

 

 

 

-

Typy údolí:
 
Koryto horského potoka. Rychle tekoucí voda unáší i velké úlomky hornin, které se válejí po dně a mění se na valouny. V nížinách tekoucí voda ukládá unášené valouny písek a jíl. Valouny obrušují dno i boky koryta.











 

-
zápis samostatná práce tvářnost krajiny domácí úkol použitá literatura



Povrch Země jako výsledek působení přírodních činitelů


zeme_zapis
pohybem litosférických desek vznikly pohoří a sníženiny
zvětráváním, činností vody a větru jsou pohoří rozrušována a zarovnávána
výškový rozdíl v krajině : rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším místem

1. roviny : do 30m ( plochý, mírně zvlněný povrch )

2. pahorkatiny : od 30 do 150 m ( mírné svahy s mělkými údolími )

3. vrchoviny : od 150 do 300 m ( příkřejší svahy, hluboké údolí )

4. hornatiny : od 300 do 600 m ( strmé svahy, pokryté lesy )

5. velehornatiny : nad 600 m ( strmé skalnaté svahy, hluboké údolí )

dělení krajiny podle nadmořské výšky :

a) nížiny - do 200 mnm ( roviny a pahorkatiny )
b) vysočiny - nad 200 mnm ( vrchoviny, hornatiny, velehornatiny )






















zeme_samostatna_prace
Samostatná práce :

1. Tvářnost krajiny je výsledkem přírodních činitelů. Vyjmenuj je, jak mění tvary zemského povrchu?

2. Jak vypadám krajina v rovinách a pahorkatinách?

3. Čím se od sebe liší vrchovina a hornatina?

4. Jaký je rozdíl mezi nadmořskou výškou a výškovým rozdílem v krajině?













zeme_tvareni_krajiny
tvářnost krajiny :
 

Roviny - plochý, mírně zvlněný povrch
 

Pahorkatiny - mírně zvlněná krajina
 

Vrchoviny- svahy jsou příkřejší

Hornatiny - horské krajiny,strmé svahy














zeme_domaci_ukol
Domácí úkol :

Zjisti názvy nejvyšších hor světa . Tzv. osmitisícovek

pouzita_literatura
použitá literatura :

Kol. autorů.: Svět v rekordech ( atlas superlativů ).Geomedia s.r.o., Praha 1997
Kol. autorů.: Velká encyklopedie zeměpisu s podrobným atlasem.Svojtka&Co, Praha 2006
Parramon´s Editorial team.: Fyzická geografie.,Fragment Praha 2005
Kol. autorů.: Země ( poznáváme naši planetu )., Fortuna Print, Praha 2003
James F. Luhr : Země.,Knižní klub , Praha 2004
Lorenc P.: Planeta Země.,MOBY DICK, Praha 1997
Kol.autorů.:Zeměpis., SPN, Praha 1988

obrázky a gify  byly použity z internetu z vyhledávače google
výukový software ACTIVstudio