PALIVA

Nejběžnějším zdrojem tepla pro činnost člověka jsou reakce probíhající při hoření paliv se vzdušným kyslíkem (např. hoření uhlí a zemního plynu).

Paliva musí splňovat především tyto podmínky:

Nejvýhodnější jsou plynná paliva. Nezanechávájí pevné odpady, méně poškozují životní prostředí, dobře se dopravují (plynovody), snadno se zapalují a plynule hoří.

Paliva se mohou rozlišovat podle původu na přírodní (např. hnědé uhlí, zemní plyn) a paliva vyrobená (např. propan-butan) nebo podle období vzniku na pravěká (fosilní-vzniklo rozkladem živočichů během milionů let) a současná (např. dřevo).
Všechna běžně používaná přírodní paliva jsou důležitými chemickými surovinami.
Protože zásoby paliv jsou omezené, je nutno hledat a využívat jiné zdroje energie.




Výhřevnost paliv h se počítá podle vztahu h = Q/m, kde Q je teplo uvolněné při dokonalém spálení paliva, které má hmotnost m


UHLÍ

= hořlavá hornina vzniklá v průběhu desítek až milionů let složitými procesy z odumřelých rostlin.
Je to složitá směs látek, jejichž podstatnou složkou je vázaný uhlík a některé další vázané prvky (vodík, kyslík, dusík, síra a jiné). Popel, který zůstane po spálení uhlí dokazuje, že jeho složkou jsou i nespalitelné minerální látky.

Kvalita uhlí závisí především na obsahu uhlíku:
Karbonizace (zuhelnatění) = tepelný rozklad uhlí při teplotě kolem 900°C za nepřístupu vzduchu.
Průmyslově se provádí v koksárnách a plynárnách, jejichž hlavními produkty jsou: K vedlejším produktům patří amoniaková voda, která se používá při výrobě dusíkatých hnojiv.

ROPA

Ropa (dříve nazývaná "naftou", ve starších dobách "zemním olejem" a dnes "černým zlatem") je směs sloučenin uhlíku a vodíku - uhlovodíků. Obsahuje však i sloučeniny dusíku, kyslíku a síry.
Složení ropy je různé podle naleziště. Hlavní složku zemního plynu je metan (70-90%). Dále obsahuje plynné uhlovodíky (ethan, propan, butan) a jiné látky (např. oxid uhličitý a sulfan).
Ropa je hnědá až černá olejovitá kapalina, která má charakteristický zápach. Ve vodě je nerozpustná a má menší hustotu (na vodě "plave"- čehož se využívá i při těžbě). Hoří čadivým plamenem.

V historii se ropa začala používat již ve starověku, to je asi 4000 let př. n. l., ale používalo se jí jen jako léku nebo mazadla.V novověku se ropa používala ke svícení. Skutečná těžba začíná až v druhé polovině 19. stol., téměř součastně v Rusku a v USA.

Vytěžená ropa se nejdříve zbavuje hrubých příměsí (písku) a vody. Potom se zpracovává metodou frakční destilace, která probíhá v průmyslových destilačních kolonách (rafinériích). Během frakční destilace se na základě rozdílné teploty varu oddělují v destilační koloně směsi uhlovodíků s blízkou teplotou varu - frakce.
Ropa se dopravuje ropovody
.

Zemní plyn

Kromě ropy je významným zdrojem uhlovodíků zemní plyn.
Z míst těžby se dopravuje plynovody.

Hlavní složkou zemního plynu je methan (70% - 90%), dále obsahuje plynné uhlovodíky a jiné látky.

OBSAH
Hoření látek se vzduchem Exotermické a endotermické rovnice Paliva Jaderná energie Vyčerpatelné a nevyčerpatelné zdroje energie
Úlohy z chemických olympiád